o smolíčkovi

Tatínek Rudolf musel jednou nečekaně odjet do práce slíbil, že se za pár minut vrátí. Ujistil jsem ho, že si budu hrát v pokojíčku a určitě se mi nic nestane.  Samotného mě ale hra s autíčkem moc nebavila a přes okno mě sluníčko šimralo po tváři. „Jak já bych šel ven! Venku je vždycky větší zábava!…“ A tak si říkám, že když bych šel na chvíli na zahradu, nikomu to určitě vadit nebude. A tak jsem šel! Lehl jsem si na trávu pod javor…